Lehomole

Tak zase jeden den úzce spjat s realitou S vůní tvou a touhou tou co nejde ovládnout Chvíli plout jen tak ve dvou, pak si lehnout A být prosté radosti z toho že žít můžem I když jen jednou Ale tím spíš člověk člověku blíž dokud to nepochopíš Tak budu nekonečně psát Tisíce básniček A budeš jednou z mých Holčiček Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu Každej druhej má ženu Jen já žádnou neseženu Věra a Luděk a Radek s Ríšou Se poznali včera a už si spolu píšou Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem Had má svojí hadici a maj spolu hádky Jen já ruším tradici a držím se matky Protože Ta mi vždycky říkala, že Život je jako bonboniéra A že je vcelku jedno, kde začnu Tak jsem si řek, že když mám takovej pech Přeskočím na druhej břeh A zkusím štěstí na pánech Což vyrazilo dech především těm co jsem znal Snad proto v posledních dnech se drželi dál A já to nechápal a toužil po lásce A vroucním objetí, tak jako v pohádce Stal jsem se obětí samoty v zajetí A že je ti to jedno Tak to mě celkem sebralo Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu Každej druhej má ženu Jen já žádnou neseženu Věra a Luděk a Radek s Ríšou Se poznali včera a už si spolu píšou Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem Had má svojí hadici a maj spolu hádky Jen já ruším tradici a držím se matky Protože ji mám rád!